Je krátce před osmou. Kavárna se pomalu zaplňuje lidmi. Venku je zima, nicméně místnost voní teplou kávou a občas se ve sklenkách s vínem zableskne odraz rozsvěcených loučí po stěnách. Ty však nakonec zhasnou také, aby se místnost mohla ponořit do poetického divadelního šera, které bude rušeno už jen několika rozžehlými svíčkami na jediném stole.

„V zástupu před šatnou, kde bych ji nečekal, kde z těžkých kabátů líná chlad parfémů, v prostoře kulturáku, v umělém osvětlení, v hluku a kouři... ...přede mnou stála Dokonalost!“

Když si před vás stoupne Dokonalost, může být velmi jednoduchá. Třeba s knihou v ruce. Stačí ji potkat, nemíjet ji a chvíli ji poslouchat. Může se zdát, pokud chcete být hluší, že jí neporozumíte ani slůvka, která se jí budou řinout z úst, ale také se může stát, že přehluší všechen ten protestní nářek, jenž v každém z nás dřímá, a donutí nás posadit se; aspoň na chvíli nevnímat nic jiného než ji. Dokáže pohltit, vtáhnout člověka do sebe, dokáže se otevřít a ukázat vám svůj vlastní vnitřní svět. Bude stejný jako ten váš? Asi nebude. O to zajímavější to však bude cesta. Cesta do nitra dokonalosti s knihou v ruce. Cesta do nitra Poezie.

„...pode mnou dvířka a propast zasutá, jsem hůl, hůl bitím naštíplá, trčím tu trním nedotčený, to slovo, přijď a vyřkni, pak olivy zpopelaví, hořce, hořce povadnou a já se rozdrolím...“, říká básník a drolí se na spousty malých nepatrných kamínků a slůvek, aby se skryl do tajemna básnické formy, aby se uschoval sám pro sebe, nedotčen vnějškem a realitou, aby jako pravý básník zůstal nepochopen a navždy vyděděn na okraj společnosti.. Jenže vy se na něj díváte a máte pocit, že mu rozumíte, vidíte a posloucháte jeho výraz a při troše štěstí se vám podaří spojit spousty těch rozdrobených oblázků v jeden celek. A opět nalézáte Dokonalost.

Poezie je pro mnohé nepochopitelný a zapeklitý uzavřený svět s nesrozumitelnými pravidly běhu. Rádi bychom vám ukázali, že tomu tak být nemusí. Přijďte a najděte si v něm své vlastní zákoutí, které bude dokonalé. Jste srdečně vítáni.

Příště na téma Lyrika, láska, sex... Prvého dubna večer v pražské kavárně U Frgála.

V článku jsou použity citace z textů Josefa Musila (Zaměstnanecká suita) a Filipa Wallera (báseň bez názvu). Více informací o pořadech Katastrofanky a ALS Blue World na http://www.blueworld.cz nebo http://www.agrevue.com.