Vrátiv se
s Marsu domů, potichu, tichoučce
odemkl
vrata a políbil klíč;
za sebou
mozek cest, vřetena zbytečných slov,
svět
rozměrů gauče a chladná kůže
obrazovky
v bedýnce,
z níž
teče krev (jen k ovladači);
ať žijí
spáči uvnitř duší voňavých;
kdosi – zavřené oči – mu žehná:
vrátil se
s Marsu, může žít.