Vrátiv se s Marsu domů, potichu, tichoučce

odemkl vrata a políbil klíč;

za sebou mozek cest, vřetena zbytečných slov,

svět rozměrů gauče a chladná kůže

obrazovky v bedýnce,

z níž teče krev (jen k ovladači);

ať žijí spáči uvnitř duší voňavých;
kdosi – zavřené oči – mu žehná:

vrátil se s Marsu, může žít.