„Ať si má někdo od přírody jakékoli přednosti, nahoru ho vynese stejně jen náhoda.“ vévoda F. de la Rochefoucauld (citováno z knihy Krutá kniha aforismů, Mladá fronta Praha 1995)

Z tohoto citátu může vyplynout několik úvah, vezme-li se na pomoc ještě to, co se děje všude kolem nás. Talent, ctnost, schopnost, výtečnost nejsou zrovna tak zárukou úspěchu jako není katastrofální nedostatek nadání, zkorumpovanost, neschopnost a vůbec špatnost zárukou neúspěchu. Kromě nesmírně významné role náhody čili přízně osudu čili štěstí hraje při postupu nahoru velkou roli jistě i píle a schopnost zalíbit se lidem. Čest a potěšení z toho být nahoře je časná, povrchní a dočasná. Avšak pokud by se lidé s přednostmi nesnažili o tuto pochybnou slávu, žádná náhoda nás nespasí před totální vládou blbců.